Obavy, úzkosti a pronásledování
V poslední době mohou mít věřící úzkosti a obavy z plíživé islamizace Evropy, která se může někdy projevovat omezováním náboženské svobody křesťanů nebo dokonce i jejich pronásledováním či zabíjením formou terorismu. Nutno si však připomenout, že náš Pán a Spasitel Jezukristus nám svým věrným vyvoleným nezaslíbil věčný klid a mír na tomto světě, nýbrž až na onom světe, kam skrze naši pravou křesťanskou víru a Boží milost jistě vstoupíme v hodinu poslední. Vzpomeňme slovy svatého Lukáše "Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno." (Luk 21:12). Křesťana přijetím víry v Božího Syna nečeká vždy bezproblémový život, ačkoliv i ten mu může být dopřán, ale někdy od nás Pán žádá, abychom svoji víru osvědčovali i ve zkouškách a utrpení. Ovšem těm, kteří vytrvají, dá Pán svoji odměnu. Evangelista Matouš o tom výslovně říká: "Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně." (Mat 5:11).
Boží ochrana
Jsme-li v obavách, ohrožení či pronásledováni, nemusíme zoufat. Víme přeci, že jsme pod Boží ochranou. Oči Hospodinovy hledí na ty, kteří ho milují. On je jejich mocnou záštitou a silnou oporou. V jistém smyslu věřme, že Hospodin bojuje za nás. Je přeci psáno: "S námi je Hospodin. Nebojte se jich!" (Nu 14:9). Jistě, starý Zákon hovoří o boji fyzickém, zatímco my bojujeme boj duchovní. Nicméně je dobré vědět, že nám Hospodin požehná a že nás ochrání.
Pozor na sejítí z pravé cesty
Neměli bychom také zapomínat na boj se svody ďábla. Modleme se za to, abychom se nevydali zlou cestou. Střežme se těch, kteří proradně mluví. A naopak važme si moudrosti, neboť mnohé těžkosti můžeme překonávat také vlastní rozumností a úctou k poznání. Modleme se za našeho prezidenta a politiky, neboť pro nerozvážné vedení padá lid. Pokorně ctěme právo. Bože veď nás cestou své pravdy a vyučuj nás, vždyť jsi Bůh, naše spása, každodenně skládáme svou naději v tebe. Amen.
Máme zachraňovat svět?
Kristovy následovníci si někdy pletou spasení se záchranou světa. Ve skutečnosti je však naše Země i celý vesmír v rukou Stvořitele. Nemůžeme významně ovlivnit počasí, klima na naší planetě, výbuchy sopek, bouře, větry, déšť či pohyb nebeských těles. Tím neříkáme, že není dobré chránit životní prostředí, vystupovat proti globálnímu oteplování či chudobě, ba naopak. Nicméně naše záchrana před Božím soudem není odměnou za "dobré" skutky, nýbrž pramení z Kristovy zástupné oběti za nás hříšné, pokající, nehodné bídné lidi, kteří si spasení nezaslouží, ale přesto ho dostávají jako veliký dar milosti. Dobročinnost a aktivismus by měl přispívat především k budování naší víry. Jinými slovy, spaseni můžeme být i jen pouhou vírou a ostatní věci provázející náš křesťanský život jsou jen podružné.
Svět si nějak poradí
Staré lidové pořekadlo označuje určité lidské chování jako "Po nás potopa!" Nicméně realita je taková, že když my tu nebudeme, svět si nějak poradí. Jinými slovy, svět, to není naše záležitost, Ježíš se dívá konkrétně na nás. Na posledním soudu se nebudeme moc vymlouvat na to, jaký je svět, na to, co je zrovna běžné a normální. Nezáleží ani na tom, co o nás řeknou druzí lidé, ale na tom, co o nás řekne Bůh. Ano, svět může být plný nenávisti a zla, ale my takoví být nemusíme. Nebo může svět postihnout veliké strádání a nedostatek, ale vy tomu ujdete. A naopak, svět může být v pohodě, zatímco nám je ouvej, něco nás trápí a strádáme. Vše je Boží vůle. Dobré i zlé může být k našemu duchovnímu užitku.
Jak hovořit s Mohamedány?
Většina diskuzí kolem učení člověka, falešného proroka Mohameda se točí kolem pro Boha 
možná méně podstatných věcí jako je terorismus, migrační krize či práva mohamedánů povolit či zakázat to či ono. Ve skutečnosti ovšem nezáleží tolik na tom, co je na tomto světě, ale na tom, co po něm bude následovat. Zjednodušeně řečeno, S MOHAMEDÁNY MLUVÍME MÁLO DUCHOVNĚ. Je bláhové se domnívat, že se miliardy mohamedánů skrze naši pohostinost a přátelství najednou zřeknou svých bludů a obrátí se k dobrému. Někteří jistě ano, ale ne všichni a možná jen málo. Zlo má v určitých dobách tehdenci ve světě spíše narůstat, než klesat. Dokud se zlému duchovně nepostavíme, dokud nezačneme ŘÍKAT PRAVDU ať vhod či nevhod, nic se k lepšímu nezmění. Proto se domníváme, že je potřeba mohamedánům kázat nejen Boží lásku, ale i Boží soud, následující po smrti, neboť bez povědomí o věčném trestu není možné plně pochopit velikost Boží milosti.
Čeká islamisty peklo?
Je potřeba se nebát říkat, že zabíjením nevěřících, uřezáváním hlav, znásilňováním nezahalených žen a dívek, zotročováním a dalšími zvěrstvy militantních islamistů rozhodně nevejde lidská duše do nebeského ráje, ale naopak, že s největší pravděpodobností čeká všechny ty, kteří se na těchto ohavnostech podílejí PEKELNÁ MUKA. Boží trest však čeká i některé mohamedány umírněné. Například výchova dětí k nenávisti k židům či jinověrcům je stejně trestuhodná jako řádění sebevražedných atentátníků. Stejně tak může být pro mohamedány varováním ponižování a bití žen, duchovní pýcha a povyšování se nad nevěřící, tichá podpora extremistů či pouhopouhé pohrdání těmi, kteří vůči nim projevují vstřícnost a dobrotu. Peklo však možná čeká i ty mohamedány, kteří jsou jinak milí a hodní lidé, ale odmítli přijmout Jezukrista jako svého Pána a Spasitele.
Má Bůh mohamedány rád?
Nebojujeme proti lidem, ale proti zlému. Dá se tedy říci, že Ježíš miluje i mohamedány jako lidi. Nenávidí však jejich modloslužbu a hříšné falešné učení. Nemá cenu zkoumat jaké verše z koránu jsou jakoby satanské a jaké jsou ještě přijatelné. Celé je to špatně, protože mohamedány ďábel oklamal, aby je odvrátil od Pravdy Evangelia. "Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda." (Jan 17:17) Někteří duchovní si myslí, že nám Pán posílá do Evropy mohamedány, aby mohli uslyšet Slovo Boží, neboť v jejich domovských zemích je to zakázané. Někde za konverzi ke křesťanství hrozí dokonce smrt. Využijme proto náboženské svobody, kterou zatím v Evropě máme a kázejme evangelium. Ostatně misii máme konat neustále. Stále je dost neobrácených hříšníků.
Nebylo by lepší zakázat Islám?
Z našeho pohledu by zákaz šíření a propagace islámu byl jistým vítaným řešením pro boj s terorismem. Možná by přispěl i k zachování křesťanských tradic, například vánočních stromečků či betlémů na náměstích obcí. Na druhou stranu nelze zakázat vyznávání jakéhokoliv učení doma či tajně. Proto je otázkou, zda-li je lepší mít legální mešity pod kontrolou nebo je raději vůbec nemít. Na druhou stranu asi není možné, aby vedle sebe koexistovaly dvě naprosto neslučitelné kultury jako naprosto rovnocenné. Je možné uvažovat o tom, co lze či nelze z jiné kultury u nás tolerovat, odmítáme se však podřizovat a na úkor kultury jiné potlačovat naše vlastní tradice. Pevně doufáme v prozřetelnost našich politiků a modlíme se za to, aby Bůh povolal takové naše představitele, kteří budou problémy řešit s rozvahou a moudrostí.
Zaručíme naším vnoučatům vánoce?
K tomu, abychom zachovali naši víru pro budoucí generace, bychom měli především sami chodit do kostela na bohoslužby, číst Bibli a vyučovat své děti náboženství. Duchovně silný národ se nemusí o své potomky bát. Budou-li mít víru, Pán se o ně jistě postará. Církev má také povinnost hmotně zajišťovat své duchovní a starat se o své chrámy, kostely, kapličky, modlitebny. Svojí účastí na sborovém životě dává věřící najevo, že mu není osud svým bližních lhostejný. Pokojné vánoční svátky zažijí naše vnoučata jen pokud naši budoucnost svěříme plně do rukou Hospodina.
Další článek k tématice:
Něco málo o mohamedánském učení
Fóbie, snad raději ne
